Sklo, nebo recyklovaný plast? Co je lepší?

20. 1. 2021.
ilustracni_3.jpg

Text: Tereza Kaňková (NILA)
Redakční úpravy: Simona Rojíková (NILA)

Ideální obal je žádný obal. Další místa v pomyslném žebříčku už tak jasná nejsou, vliv má řada faktorů: použité výrobní materiály, způsob zpracování, váha, transport, recyklace, možnost opakovaného využití i efektivita recyklačního systému země, ve které žijeme.

Zaměřili jsme se na sklo a plast, respektive možnosti recyklovaného plastu (tzv. PCP, post-consumer plastic).

Snad nebude vadit, když hned v úvodu prozradíme, že důležitou roli v příběhu každého obalu hraje i koncový zákazník a jeho chování poté, co produkt zkonzumuje nebo spotřebuje. Najde pro něj další využití? Dokáže ho správně vytřídit? 

sklo.jpg

Sklo

Sklo se vyrábí kompletně z přírodních surovin – písku, vápence, sody, potaše a drcených skleněných střepů. Právě písek, získávaný z pláží a ze dna moří a řek, spotřebováváme jako řadu jiných surovin až příliš rychle, ročně se jedná o cca 50 miliard tun písku (zdroj: Business Insider). Po vzduchu a vodě je třetí nejpoužívanější přírodní surovinou na světě. Jeho těžba má negativní důsledky pro životní prostředí, jelikož tenká vrstva písku na dně oceánů je domovem mikroorganismů, které jsou základem potravního řetězce. Těžba narušuje mořský ekosystém a přímořské oblasti kvůli ní častěji trpí povodněmi a erozí půdy.

haecekls_2.jpg

Sklářská výroba je také velice energeticky náročný proces. Sklo se taví při teplotách od 1450°C do 2000°C v závislosti na typu skla. Použití drcených skleněných střepů ve výrobě umožňuje tyto teploty snížit. Energii však potřebuje také chlazení, ke kterému dochází postupně v chladicích pecích, a proces zpracování skla.

Jako každá průmyslová výroba je zatížena znečištěním a vysokou uhlíkovou stopou, dokonce vyšší než výroba plastů.

Sklo je velice trvanlivé a současně křehké. Jeho velkou nevýhodou je vysoká hmotnost. Během transportu musí být často zajištěno dalšími obalovými materiály, aby nedošlo k poškození, což společně s jeho vahou zapříčiňuje vysoké uhlíkové emise spojené s přepravou.

Mezi skvělé vlastnosti skla a důvody, proč je tak oblíbeno mezi vyznavači zero-waste způsobu života, patří možnost recyklace a také opakovaného užití.

Výborně se hodí v domácnosti ke skladování a uchování potravin. Je naprosto zdravotně nezávadné, neuvolňují se z něj žádné látky, naopak pomáhá uchovat přirozenou vůni a chuť skladovaných potravin. Dá se použít k organizaci v podstatě čehokoliv nebo i jako dekorace v interiéru, nápadů najdete třeba na Pinterestu nekonečně mnoho. K odstranění papírových polepů zkuste použít kašičku připravenou z oleje a jedlé sody, nechte chvíli působit a pak setřete.

haeckels_3.jpg

Pokud se rozhodnete sklo vyhodit do příslušného kontejneru, máte téměř jistotu, že z něj vznikne nový skleněný produkt, stejně kvalitní jako ten původní. V Evropě jsme velice úspěšní, v některých zemích se daří zrecyklovat více než 90 % skla. Každých 10 % skleněných odpadních střepů, kterými je nahrazen nový materiál při výrobě skla, navíc znamená úsporu 5 % emisí CO2 (zdroj: Glass Packaging Institute). Spojené státy v tomto ohledu zaostávají, sklo se tam recykluje pouze z jedné třetiny, zbytek končí na skládkách. Na vině je tamější recyklační systém. Převažuje „single-stream“, při kterém lidé házejí do recyklačních kontejnerů společně se sklem také plechovky, plasty, noviny, kartony atd. Tímto způsobem se podaří zrecyklovat pouze 40 % vytříděného skla. Při použití „multistream“ je to více než 90 %. Namísto recyklace jsou skleněné střepy někdy použity jako inertní složka k zakrytí skládky.

Proces rozkladu skla je velice pomalý, v přírodě nebo na skládce trvá milión let. Díky svému složení však do okolí neuvolňuje žádné škodliviny (zdroj: C&EN Chemical & Engineering News).

Plasty

Hlavní surovinou pro výrobu plastů jsou ropa, zemní plyn a uhlí, tj. vyčerpatelné přírodní zdroje. Emise skleníkových plynů jsou spojeny s každou fází životního cyklu plastů – těžbou a dopravou fosilních paliv; rafinací a výrobou plastů i nakládáním s plastovým odpadem. Přesto je jejich uhlíková stopa nižší než u skla.

Jejich výhodou je tvárnost, mohou být vymodelovány v podstatě do jakéhokoliv tvaru, příjemného a vyhovujícího koncovému spotřebiteli. Výhodou plastů je nízká hmotnost, uhlíková stopa spojená s jejich přepravou je proto mnohonásobně nižší, než je tomu u skla.

plast.jpg

Opakované použití v domácnosti se tolik nenabízí a často ani není žádoucí, pokud se ovšem nejedná například o opětovné plnění nádob stáčenými čisticími prostředky nebo kosmetickými přípravky. Ke skladování potravin se lépe hodí skleněné nádoby. Jednorázové plastové nádobí a lahve na nápoje nebo sportovní vybavení totiž může obsahovat bisfenol A (BPA), který byl klasifikován jako endokrinní disruptor, což znamená, že má toxický účinek na lidskou reprodukci. V roce 2011 Evropská unie zakázala používat BPA při výrobě kojeneckých láhví. Byl nahrazen bisfenolem S (BPS), který je však analogickou sloučeninou BPA a za neškodný jej budeme považovat zřejmě jen dokud nebude prokázán opak. BPA se může do potravin uvolňovat především, pokud je plast zahříván. Měli bychom se proto vyvarovat mytí plastového nádobí v myčce a ohřívání pokrmů či nápojů v mikrovlnné troubě (zdroj:zemito.cz).

Plasty se samozřejmě také recyklují, počet cyklů je však omezený. Po dvou až třech recyklačních cyklech se jedná o downcyklaci, tj. použití v produktu nižší kvality. Je alarmující, že dosud bylo zrecyklováno pouze 9 % všech vyrobených plastů. Dalších 12 % bylo spáleno a zbylých 79 % tleje na skládkách (zdroj: National Geographic). A ještě nějakou dobu tlít bude, jelikož trvá 400 let, než dojde k jeho rozkladu, respektive rozpadu na mikroplasty, které se dnes vyskytují již naprosto všude – v půdě, v jídle, ve vodě.

136177214_240474550790844_1205268618602540542_n.jpg

Recyklace plastů bohužel není tak jednoduchá a přímočará jako u skla, uhlíkovou stopu plastu však může snížit minimálně o 30 %. V současné době je v Evropě a Severní Americe pouhých 10-20 % lahví vyrobeno s využitím recyklovaného plastu. Platí, že čím lépe jsou plasty vytříděny, tím větší je šance na úspěšnou recyklaci. I tak se však v průměru pohybuje kolem 30 %. Rentabilitu recyklace ovlivňuje také cena ropy – pokud klesne cena polyetylenu (jednoho z tzv. panenských polymerů) pod určitou hodnotu za kilogram, přestává být pro výrobce finančně zajímavé používat recyklovaný plast. Vyrobit nový je totiž vyjde levněji.

Srovnání

Pro porovnání uhlíkové stopy skla a jednorázového plastu je zásadní moment recyklace. Studií na toto téma je celá řada a jejich výsledky se mohou poměrně zásadně lišit v závislosti na tom, co přesně je v uhlíkové stopě započítáno, kde a jakým způsobem probíhá výroba a další procesy. Studie často nepočítají s uhlíkovou stopou přepravy, která je u skla enormní. Je to tedy nakonec poněkud překvapivě právě jednorázové sklo, které vychází z porovnání nejhůře. V rámci prvního recyklačního cyklu jsou výsledky skleněné lahve i jednorázového plastu velice podobné, dochází k redukci uhlíkové stopy o cca 30 %. Opakovaná recyklace však situaci zásadně mění – 30krát naplněná skleněná lahev sníží svou uhlíkovou stopu o více než 90 %. Zatímco sklo může být recyklováno v podstatě donekonečna, u plastu hovoříme o jednom až dvou cyklech, případně o výrobě produktu nižší kvality.

Více informací naleznete například na What is the carbon footprint of bottled water? - TAPP Water a Glass vs plastic vs aluminium - what is the most sustainable choice? - TAPP Water.

ilustracni_4.jpg

Co může udělat každý z nás?

V první řadě se vyhýbat čemukoliv, co je na jedno použití. A snažit se kupovat produkty, které jsou vyrobeny z recyklovaných materiálů nebo jsou zabaleny v recyklovaných obalech, protože jaký smysl má recyklace, pokud nekupujeme recyklované produkty?

Na obalech hledejte tuto značku, která znamená, že produkt je určen k recyklaci, je recyklovatelný.

recyklace_1.jpg

Pokud se jedná o plast, může být ve středu šipek číslo od jedničky do sedmičky, případně také zkratka. Tyto údaje nám prozradí typ plastu, ze kterého je obal vyroben, např. PET 1 nebo HDPE 2.

symboly.jpg

Pokud uvnitř nebo pod šipkou vidíte navíc procentní údaj, můžete zajásat, ten totiž značí procentní množství použitého recyklátu. Tento doplňkový údaj může být uveden i jinde na etiketě výrobku.

recyklace_2.jpg

Pokud se chcete co největší možnou měrou obalům vyhnout, skvělou alternativu přináší aktuální trend “bezvodé” kosmetiky: tuhá mýdla, šampony, oleje, pudry a tablety místo zubní pasty. Budoucnost k přírodě šetrné kosmetiky spočívá ve vynechání vody, která často tvoří i více než 80 % hmotnosti kosmetického produktu. Bez vody je produkt lehčí, potřebný obal může být výrazně menší, náklady a uhlíkové emise spojené s výrobou a především přepravou nesrovnatelně nižší.

hydrophill.jpg

Přístup kosmetických značek v NILE

Kosmetický průmysl vygeneruje každoročně 120 miliard obalů, převážně plastových. Právě obalový materiál je v současné době hlavním výstupem výroby plastů na světě a také hlavním přispěvatelem ke znečištění planety plastovým odpadem. Výzkum z roku 2015 ukázal, že ročně je vyrobeno 146 miliard tun plastových obalů (zdroj: commercial waste.trade). Ne všechny kosmetické přípravky lze balit do alternativ plastu. A například šampony a sprchové gely určené k použití ve sprše jsou často baleny v plastu také z bezpečnostních důvodů. Ten by však měl být v ideálním případě z recyklovaného plastu, recyklovatelný či biodegradabilní. Dalším vhodným řešením je také prodej přípravku do opakovaně plnitelných nádob.

Značky zastoupené v NILE své produkty balí do skla i recyklovaného plastu. Volbě obalového materiálu věnují pečlivou pozornost, je výsledkem důkladné úvahy. Roli hraje povaha produktu, pohodlí zákazníka i vnitřní přesvědčení výrobce.

austin.jpg

Austin Austin se rozhodli pro 100% recyklovaný a recyklovatelný plast. Dle svých slov nechtějí do světa vypouštět nové plasty a naopak chtějí maximálně zužitkovat vše, co lidé zrecyklují. Sklo nevnímají jako vhodný obalový materiál pro svůj produkt a kvůli hmotnosti ani za šetrný k přírodě.

haeckels.jpg

Minimum plastů ve svých obalech a ideálně žádný obalový materiál se snaží používat Haeckels. Jedním z posledních vylepšení je odstranění plastových kapátek u produktů péče o pleť. Stačí skleněná pipeta a palcem vytvořený podtlak. Revoluční novinkou v nabídce je koncentrát čisticího prostředku na tělo, naprosto zbavený vody – tablety, ke kterým stačí přidat horkou vodu, promíchat a vyrobit si tak alternativu ke standardním sprchovým gelům. Dodávaná zásoba tablet by Vám měla vydržet celý rok a zaručit více než 90% úsporu uhlíkových emisí při výrobě i přepravě.

mylo.jpg

Slovenská značka Mylo balí své produkty především do skla. Oceňují na něm možnost recyklace, inertnost a estetickou stránku. Nevýhodu spatřují v jeho hmotnosti, a tudíž vysoké uhlíkové stopě při přepravě. Skleněné obaly od produktů můžete Mylo také vrátit. Znovu je naplnit není dovoleno, Mylo je však využívá při testování a vývoji nových produktů. Vedle skla používají také Sulapac®, biologicky rozložitelný biokompozit na biologické bázi, který je kombinací dřeva a pečlivě vybraných biopolymerů. Bohužel do něj není možné balit produkty na bázi vody.

Komentáře

Chcete článek nasdílet?