nila-eli-31.jpg

Text: Eva Urbanová, foto: Eliška Kubíková (www.elikubikova.com)

čtení na 10 až 15 minut

Čtvrtý díl má být o natírání nazeleno, neboli „greenwashingu“, a jiných marketingových praktikách módních značek a obchodníků s módou. Přiznávám, že mi psaní dává nečekaně zabrat, protože je to pro mě důležité téma. Čím déle mi trvá jej dopsat, tím se zvyšuje moje frustrace z toho, že naše osvětová série ztrácí publikační tempo. Přidejte si do mixu rychlý sled neštovic u obou dětí, proměnu a rozšiřování našeho týmu a psací blokáda je na světě. A když jsem si včera o půlnoci vyčítala, že jsem svůj osobně-politický díl nestihla publikovat do Avon pochodu (nevím totiž, zda je horší módní greenwashing nebo kosmetický pinkwashing), došlo mi, že nejlepší možná bude koncept dát na chvíli do šuplíku a sepsat něco jiného. V tuto letní dobu možná i aktuálnějšího a čtivějšího. Snad mi prominete, zejména pokud od avizovaného „zeleného praní“ neuteču daleko. Pojďme se pobavit o praní úplně obyčejném. Tato zdánlivě rutinní záležitost hraje v konceptu pomalé módy obrovskou roli. A možná i větší než celý „greenwashing“. Hned vysvětlím proč.  

Pokud při péči o své oblečení postupujeme správně, můžeme zásadně prodloužit jeho životnost i způsob, jakým naše oblečení stárne. Znalost základních postupů při péči o oblečení, včetně sušení, žehlení, odstraňování skvrn a jednoduchých oprav, však v dnešní době vůbec není automatická. S nástupem rychlé módy a levných on-line obchodníků spousta lidí raději „staré“ oblečení místo péče vymění za nové. Očividná změna tvaru, barvy a kvality materiálu po několika praních je považována na normální fakt života, který se řeší novým nákupem. Průměrný Evropan ročně nakoupí 20 kg a vyhodí 7,8 kg oblečení. Jak rychle se toto oblečení na skládce rozkládá? Zhruba takto:

infografika_materialy.png

Stejně jako chodíme příliš často nakupovat, příliš často i pereme; v mnoha domácnostech se pere prakticky denně. Po jednom nošení svlékáme oblečení přímo do koše na prádlo, protože jsme si zvykli na neprodyšné umělé směsi, které hned načichnou, a tento standard „jedno nošení a do pračky“ uplatňujeme, zejména v letních měsících, pro jistotu na vše. V důsledku agresivní „péče“ pak mnoho lidí vyhazuje oblečení častěji proto, že ztratilo barvu, tvar, či se srazilo, spíše než z důvodu neodstranitelného poškození, změny stylu či postavy.

Nechci se psaním tohoto dílu pasovat do role bůhvíjaké hospodyňky, neboť to by mé okolí nejspíš rozesmálo. Spíš než dokonalá domácnost mě při praní zajímá, aby se mé pečlivě vybírané oblečení zbytečně neničilo a mohla jsem si v klidu pořídit nové šaty bez obav, že je po prvním praní budu muset napůl odepsat či pořád nosit do čistírny. Z práce v NILAstore vím, že v tom nejsem sama. Někteří zákazníci se do lněného, hedvábného i vlněného oblečení někdy zkrátka „bojí“ investovat, přestože se jim líbí a velmi jim sluší.  Mají strach, že si ho hned zničí. A to je škoda!  Kvalita oděvu má totiž přímou souvislost s tím, jak často jej budeme prát a jak na praní bude oděv reagovat. Investicemi do kvality tak ušetříte i čas strávený péčí, o penězích ani nemluvím (o tom byl díl první). S kvalitními materiály to tedy nemusí být složitější, spíše naopak.

Těm, kterým kromě vlastního šatníku leží na srdci i příroda, by také nemělo uniknout, že odhadem 75 až 80% dopadů spotřeby oblečení na životní prostředí nevzniká v procesu výroby a přepravy, ale pouze z praní a sušení!

Co tedy dělat, pokud si chcete vylepšit šatník i své osobní skóre vlivu na životní prostředí? A jak dostát třetímu postulátu ze slavného citátu Vivien Westwood „Buy less, choose well, make it last“?  Zde je náš seznam jednoduchých doporučení:

Základem je vyznat se v základních textilních materiálech (o tom byla část druhá) a již při nákupu si uvědomit, jakou péči oblečení vyžaduje a jak často jej budete chtít prát. Vždy doporučujeme nezávisle na visačkách posoudit, zda by nebylo vhodnější oblečení prát šetrněji. V případě směsového materiálu je vždy dobré péči přizpůsobit nejcitlivějšímu z použitých materiálů. Například svetr s příměsí vlny prát vždy jako vlněný svetr. V případě modelů z ranku pomalé módy bývají visačky poměrně spolehlivé a je zkrátka dobré je číst a nevyhazovat. Co z naší zkušenosti v NILAstore představuje největší problém, je nerespektování instrukce „do not overload“.  Přeplněný buben pračky je pro oblečení smrtící a platí to, i pokud visačka tuto informaci neobsahuje. Tlak, který při praní v přeplněném bubnu na oblečení působí, může některá vlákna definitivně poškodit (na oblečení vzniknou bílé či zašedlé mapy a čáry), a to třeba hned při prvním praní – jedná se zejména o vlákna hedvábná či polo-syntetická (Tencel, modal). Tím nechceme říci, abyste plýtvali vodou a prali v poloprázdných pračkách. Prostor v bubnu by však zůstat měl a snížení otáček samo o sobě nestačí.

Vždy zvažujte, zda Vašemu oděvu nepostačí místo praní vyvětrání. „Air-cleaning“ je nejekologičtější, nejméně pracný a nejšetrnější. Přesto v oknech domů a na balkónkách šaty vyvěšené na ramínku příliš často vidět není. Je to škoda. Ve spojení s jednoduchým ekologickým osvěžovačem oblečení dokáže průvan divy. Pro osvěžovač není třeba chodit do drogerie a plnit si domov chemií. Jednoduchý recept si vypůjčuji od Lauren Singer, autorky blogu o zero-waste „Trash is for Tossers“: Stačí smíchat dva hrnky vody, lžičku jedlé sody a pár kapek esenciálního oleje a dát do běžného rozprašovače. Vyvěšení je důležité i pro vyrovnání zmačkaných materiálů, zejména těch přírodních, ale i viskózy a Tencelu. Osvěžovací sprej využijete také u džínů. Kvalitní džíny se perou extrémně málo, ideálně až po několika měsících od nákupu, což platí zejména pro „raw“ úpravu barvení džínů. Skalní milovníci džínů své miláčky perou třeba jen jednou za půlrok. Skvěle pak drží tvar, přizpůsobí se postavě a ideálně stárnou. Samozřejmě mnohé záleží na Vašem životním stylu a kolik do džínů chcete investovat. Čím kvalitnější však budou, tím méně je budete prát a tím lépe budou vypadat. Mezi nošeními je dobré je obrátit naruby, pořádně vyklepat, vyvěsit na vzduchu. 

Místo praní celého oděvu často postačí i lokální vyčištění skvrn, kde využijete vinný ocet (skvělý na kávu, trávu, mapy od parfému) a opět jedlou sodu (červené víno). Jednoduché postupy najdete on-line, tyto dvě ingredience však doporučuji mít doma, protože rychlost u skvrn rozhoduje. Většina skvrn se ošetřuje studenou vodou, mastné skvrny (např. opalovací krém) však naopak horkou vodou v míře, jakou materiál snese. Důležité je – což platí pro všechny textílie, včetně koberců a tenisek – skvrny nedrhnout, netlačit na ně, spíše jemně odsát houbičkou či hadříkem. Vždy dát použité směsi na odstranění čas zapůsobit. Při použití síly nečistotu zadřete do vlákna a již nevyčistíte.

nila-eli-33.jpg

Pere se na 30 stupňů a otáčky by měly být maximálně sníženy (já používám 700), a to nejen s ohledem na životní prostředí, ale také na obsah pračky! Praní na vyšší teplotu samozřejmě někdy opodstatnění má, například u oblečení na sport, ale bude už vždy na úkor materiálu. Lepší než zvyšovat teplotu je zbavit se skvrn před praním. Velmi jemné vlněné svetry či hedvábí se perou ve studené vodě. Jednou za měsíc pračku nechte projít krátkým cyklem bez prádla, aby se vyčistila. Po vyprání prádlo z pračky hned vyndejte, abyste předešli množení baktérií, nepříjemnému zápachu oblečení či skvrnám od rzi. Cokoli má na sobě háčky, výšivku či cvočky by mělo být v samostatném pracím sáčku, taktéž punčocháče. Zipy a knoflíky by měly být zapnuté, aby oblečení i při praní co nejvíce drželo tvar. Barvy je potřeba oddělit, výrazné barvy a džíny prát naruby.

Nechci vynechat téma pracích prostředků, ale zároveň nedokážu kvalifikovaně provést nějaké hlubší srovnání. Velmi sympatická je mi česká značka Yellow & Blue, ale sama třeba peru s Ecoverem a až budu mít čas se tím zabývat, koupím si mýdlové ořechy. Myslím, že na webu je srovnání a informací na toto téma dostatek, včetně zcela alternativních „self-made“ možností na bázi jedlé sody.  Co vím, že velmi důležité je, je dodržování dávkování dle instrukcí výrobce. Aviváž v principu potřeba není a my v NILAstore její používání nedoporučujeme. Je plná chemie a z pohledu péče zcela zbytečná a agresivní. Kdo má rád měkčí oblečení, může opět přidat do praní lžičku jedlé sody. Není důvod, aby oblečení po vyprání nějak či po něčem vonělo. Může to být trochu nezvyk, ale změnit v tomto směru svá očekávání stojí za to, i kdyby jen za tu úsporu. Investujte raději do vysněného přírodního parfému pro sebe, co říkáte? Kdo vůni oblečení miluje, může aviváž nahradit vodou s kapkou levandulového oleje.

Jsou dvě věci, ve kterých jsme radikální, protože škodí nejvíce. Sušička a čistírna. Pokud máte nějaký kousek opravdu rádi (či jste si jej koupili u nás), vnitřek Vaší sušičky by rozhodně zahlédnout neměl. Sušička oblečení extrémně ničí, deformuje, sráží, a to v jakémkoli, byť i jemném programu. Investici do sušičky tak rozhodně zaplatíte vícekrát a pokud se rozmýšlíte, zda si ji pořídit, tak naše rada zní: určitě nikoli! Dokonce snižuje savost ručníků, takže vážně nevíme, k čemu ta věc vlastně je. Sušení na sluníčku či doma na věšáku je nejšetrnější. A ano, také ten sušák v chodbě nesnáším. Ale své oblečení mám ráda, takže volba je jasná. Svetry je potřeba sušit položené, naopak šaty a košile se věší rovnou na ramínko. Zejména u lněných/ konopných oděvů je důležité je neždímat a vyvěsit tak, aby se zbytečně nezmačkaly. Suché čištění v čistírně je chemický proces, zanechávající na oblečení velká rezidua, která ničí nejen textilní vlákno, ale mohou mít vliv i na zdraví vaší pokožky. Dobrá zpráva ale je, že většinu oděvů označených jako „dry-clean“ se vůbec nemusíte bát prát ručně doma, neboť toto označení výrobce zvolil spíš z opatrnosti. Cokoli z vlny a hedvábí snadno vyperete ve studené vodě a naplocho usušíte. Čištění doporučujeme omezit na kabáty a saka, které – pokud jsou vlněné – stejně čistit potřebují minimálně. Tedy, pokud je větráte, jak máte :-)

Dnes Vás zbavím prakticky všech domácích povinností, protože vězte, že žehlení taktéž oblečení značně ničí. Žehlete opravdu jen to, co vyloženě musíte nebo jen v místech, kde je to potřeba. Například u lnu se žehlení pravděpodobně nevyhnete, ale i tam si jej můžete ulehčit sušením na ramínku. Poznámka na okraj: když už ráno žehlíte ve spěchu, je důležité nechat oblečení komplet vychladnout předtím, než si je obléknete, jink se pomačká ještě víc. Vyvěšením v koupelně, kde se sprchujete, a s využitím přirozeně vznikající páry si mnohé oblečení vyžehlíte bez práce a budete se moci věnovat zábavnějším aktivitám! 

nila-eli-22.jpg

A nakonec malinko ke skladování. Opět je to hodně o vzduchu. Oblečení by mělo dýchat a nebýt přecpané. Já jsem obecně zastánce věšáků, které umožňují lepší orientaci a vyvěšuji vše. Sama ani zavírací skříň aktuálně nemám a nemohu si to vynachválit. Důležité je tvarované ramínko. Moderní tenká kovová ramínka sice na první pohled ušetří prostor, mohou Vám ale snadno zdeformovat oblečení v oblasti ramen. Nepoužívejte plastové obaly, kde oblečení nemůže dýchat, jinak se budete potýkat s moly. Skládat by se měly těžké svetry. Oblíbené boty skladujte vycpané novinami a postavené rovně v botníku či v papírové krabici. Před sezónním uložením na delší dobu by mělo být oblečení vyprané.

Toť vše, co považujeme za podstatné! V tento moment bych možná měla říct, o čem bude příští díl. Ale prázdniny jsou za dveřmi, čekají mne cesty, veletrhy, dobrodružství i spousta další práce a tak věřím, že to pravé téma se vyloupne, podobně jako toto. Ale green washing samozřejmě v jednom z následujících dílů probereme a zasadíme mu smrtelnou ránu. Jste pro? Do té doby se mějte krásně, perte s láskou a radostí, sušte na sluníčku a ve větru. Nakupujte jen to krásné a smysluplné a tam, kde o Vás pečují. Přeji Vám nezapomenutelné léto plné zážitků a zajímavých setkání a brzy naslyšenou! 

Komentáře