Pracují jich milióny, nezaslouží si to žádné. Děti jako pracovní síla

31. 5. 2021.

Děti by neměly pracovat na polích, ale na svých snech. Tato věta byla v roce 2019 mottem Světového dne boje proti dětské práci, který se připomíná každý rok 12. června. V tomto článku se proto soustředíme na tu nejzranitelnější část naší společnosti. Často nevědomky a každý den konzumujeme či používáme produkty, na jejichž výrobě se podílely nebo mohly podílet děti. Chytré telefony, notebooky, boty, čokoláda, káva, make-up i oblečení známých značek jsou mezi nimi.

Text: Tereza Kaňková

jordan-rowland-unsplash.jpg

Ilustrační foto: Unsplash/Jordan Rowland 

Většina obyvatel Česka nevnímá dětskou práci negativně. I to bylo možné vyčíst z reakcí na internetových diskusních fórech nebo webové stránce praceprodeti.cz, která před osmi lety nabízela pracovní příležitosti dětem ve věku zhruba 13 let a starším. Dříve než se začnete pohoršovat, vězte, že lidé měli na mysli práci nenáročnou, kterou by dítě mohlo vykonávat po škole či o víkendu. Za inzeráty tehdy stála nezisková organizace NaZemi, která tímto originálním způsobem chtěla k problému dětské práce ve světě přitáhnout pozornost a vyvolat mezi českou veřejností diskusi o tom, za jakých podmínek je dětská práce přijatelná a zda lze k jejímu omezování ve světě aktivně přispět.

Polemika o tomto tématu je v globálním měřítku nutně zatížena rozdíly v kulturních a náboženských východiscích, tradicích a zvyklostech. Důležitého mezníku bylo dosaženo v srpnu 2020, kdy poslední ze 187 členských zemí Mezinárodní organizace práce (ILO) ratifikovala Úmluvu č. 182 O zákazu a okamžitých opatřeních k odstranění nejhorších forem dětské práce, zahrnující otroctví, nucené práce a obchod s lidmi. Poprvé v historii došlo k tomu, že úmluva týkající se pracovní problematiky dosáhla takzvané univerzální ratifikace, což znamená, že ji schválily všechny členské země ILO. Tento krok by měl podpořit reformní úsilí v jednotlivých zemích a přetavit je v konkrétní pozitivní změny. Ukončení dětské práce ve světě je jedním z dílčích cílů udržitelného rozvoje, přičemž lhůtou pro její úplné vymýcení byl stanoven rok 2025.

Jen za dobu, co problematiku dětské práce v NILE sledujeme, se situace lepší. A to je dobře! Čísla jsou však stále velmi vysoká. Navíc jejich pokles, dle vyjádření ILO, stagnuje. Dětská práce již možná není "téma dne" - sami v NILE cítíme, o kolik méně se o něm v poslední době mluví na úkor moderních "eko/udržitelných" témat - neměli bychom však na něj zapomínat, neboť nejde vždy o propojené nádoby.

Co je dětská práce?

Dětská práce je definována jako práce, která děti obírá o dětství, potenciál i důstojnost a je škodlivá pro jejich fyzický a mentální vývoj. Zasahuje do jejich vzdělávání, neumožňuje jim chodit do školy, nebo je nutí opustit školu předčasně. Případně také vyžaduje, aby děti kombinovaly školní docházku s dlouhými hodinami namáhavé práce. Zda se jedná o dětskou práci, určují faktory, kterými jsou věk dítěte, druh práce, její délka, náročnost a podmínky, v nichž je vykonávána. Při tom nejhorším scénáři se z dětí stávají novodobí otroci. Jsou separovány od svých rodin a vystaveny vážným rizikům a nemocem, které přímo souvisí s neadekvátními pracovními podmínkami. Není neobvyklé, že často už velmi malé děti žijí v ulicích velkých měst, doslova napospas vlastnímu osudu.

Na dětskou práci je třeba nahlížet jako na doprovodný znak celkové chudoby dané země a symptom jejích hlubokých strukturálních a sociálních problémů. Strategie boje proti dětské práci se tak soustřeďují především na podporu školní docházky, vytvoření právního rámce a pomoc chudým rodinám.

Dětská práce zasahuje do vzdělávání dětí, neumožňuje jim chodit do školy, nebo je nutí opustit školu předčasně.

yogendra-singh-unsplash.jpg

Na celém světě dnes pracuje 170 milionů dětí, z nichž je 70 % (152 milionů dětí) obětí dětské práce a 73 milionů je ohroženo jejími zvlášť nebezpečnými formami (ILO). Tyto děti pocházejí z naprosté většiny z oblasti Asie, Pacifiku nebo z Afriky. ILO odhaduje, že v důsledku dětské práce ročně zemře 22 tisíc dětí, čísla zraněných nebo nemocných známá nejsou. Musíme na tento fenomén nahlížet nejen z hlediska možných fyzických následků a rizik, ale také vlivu na celkový vývoj dítěte. Práce v nebezpečných a život či zdraví ohrožujících podmínkách může mít vliv na fyzický a kognitivní rozvoj dítěte, jeho vzorce chování i emoční rozvoj. Dítěti, které musí místo studia pracovat, se zásadně snižuje šance, že si jednou najde dobře finančně ohodnocenou práci, díky které by se vymanilo z bludného kruhu chudoby.

Mezinárodní konzultační firma Verisk Maplecroft každoročně sestavuje Index dětské práce, který firmám pomáhá odhalovat slabá místa v jejich dodavatelském řetězci právě z hlediska prevence dětské práce. Index je založen na statistikách frekvence a závažnosti porušování zákonů v dané zemi a jejich vymahatelnosti. Téměř miliarda lidí dnes žije v zemích, kde je toto riziko vyhodnoceno jako extrémní. Nejhorší je situace v regionu východní Afriky. Mezi vysoce rizikové země jsou zařazeny i asijské ekonomické velmoci jako Indie, Mongolsko, Indonésie, Malajsie a Thajsko. Z indexu vyčteme i znepokojující skutečnost, že Čína, Indie, Bangladéš, Vietnam a Kambodža nezaznamenali v boji s dětskou prací od roku 2016 žádný viditelný pokrok. Ve stejném roce byla nezávislou organizací Overseas Development Institute provedena studie, která monitorovala situaci ve slumech hlavního bangladéšského města Dháky. Z jejích výsledků vyplynulo, že 15 % dětí od 5 do 14 let místo chození do školy pracovalo, a to průměrně neuvěřitelných 64 hodin týdně.

Zemědělství

Dětská práce je nejčastěji využívána v zemědělství. Podle mezinárodní organizace práce je 60 % pracujících dětí ve věku od 5 do 17 let zapojeno v zemědělství, vodním hospodářství, farmaření, rybářství atd. Proč? Hlavní příčinou je chudoba, se kterou jde ruku v ruce omezený přístup ke kvalitnímu vzdělání, používání zastaralé zemědělské techniky a tradiční postoj k zapojování dětí do zemědělských aktivit. Děti většinou pracují na rodinných farmách a za svou práci nedostávají plat. Jejich pracovní výstupy často nejsou nikde zaznamenané – děti pomáhají rodičům naplnit předepsané kvóty nebo navýšit jejich výstupy v systému, ve kterém jsou rodiče odměňováni podle výkonu.

Zapojení dětí do každodenních povinností je v kontextu fungování malých rodinných farem a usedlostí vnímáno jako běžná a žádoucí součást života v zemědělské oblasti. Rodiče dětem předávají cenné znalosti a dovednosti, které budou potřebovat v době, až farmy v dospělosti od svých rodičů převezmou. Osvojují si pracovní návyky, získávají zkušenosti a díky nim i jistotu a sebevědomí. Je ale důležité odlišit, kdy jde o přiměřené povinnosti, které dítěti neubližují, a kdy už o dětskou práci, která významně zasahuje do školních povinností a osobního rozvoje.

zeyn-afuang-unsplash.jpg

foto: Unsplash/Zeyn Afuang

Hojně zdokumentované jsou případy dětské práce při pěstování bavlny, nejrozšířenějšího vlákna rostlinného původu. Pěstování bavlny je namáhavé a zahrnuje řadu zdraví nebezpečných aktivit a procesů. Zaměstnavatelé potřebují mít zajištěnou pracovní sílu, proto se svými zaměstnanci uzavírají dlouhodobé kontrakty a vyplácejí jim mzdu předem, respektive jim poskytují „půjčky“. Ty slouží především k zavázání si zaměstnance a k omezení jeho svobody a mobility. Pokud jde o dětské pracovníky, půjčky jsou vypláceny rodičům, kteří na polích pracují i se svými dětmi. Děti tráví dlouhé hodiny v extrémních teplotách a za svou práci dostávají malou nebo žádnou mzdu. Ručně sklízejí bavlnu a podílejí se i na jejím dalším zpracování – oddělují chomáčky bavlny od tobolek, pomáhají se zavlažováním, a především dívky ve věku 6–14 let se věnují jemné práci opylení semen bavlníku.

Děti také pracují ve vyzrňovacích stanicích, kde je velice prašné prostředí, které způsobuje respirační problémy. Děti často přicházejí do styku i s pesticidy, přičemž v řadě zemí není jejich používání dostatečně upraveno a regulováno zákonem, chybí informace k bezpečné aplikaci, případně ochranné pomůcky. Pokud se děti nepodílí přímo na aplikaci pesticidů, nezřídka se pohybují po poli bezprostředně po ní. Pesticidy způsobují zdravotní problémy krátkodobého i dlouhodobého charakteru, včetně akutní otravy v případě náhodného požití. Situaci dětí dále zhoršuje slabá vymahatelnost práva, sociokulturní normy a nízké marže malých producentů, které brání najímat dospělé pracovníky. V Uzbekistánu, Tádžikistánu, Kyrgyzstánu a v Číně byla v minulosti zdokumentovaná také praxe státem nařízených denních kvót a tresty při jejich nesplnění.

Fenomén dětské práce je bolestně přítomný také v Západní Africe, kde děti pracují především na kakaových farmách. Těch najdeme v tomto regionu stovky tisíc a jsou hlavním světovým zdrojem kakaa (v roce 2015 se podle amerického ministerstva práce jednalo o dvě třetiny celosvětové produkce). I zde má problém dětské práce kořeny v chudobě celé společnosti. Roční příjem typického farmáře v Pobřeží Slonoviny se pohybuje výrazně pod hranicí chudoby stanovené Světovou bankou. Podle výzkumu organizace Unesco zde 60 % populace žije bez elektřiny a pouze 44 % obyvatelstva je gramotných. Děti na farmách pracují po boku rodičů, tisíce dalších sem přicestovaly z okolních zemí. Tam je už jako desetileté oslovili zprostředkovatelé, kteří je nalákali na peníze nebo jinou odměnu, konkrétně například na kola. Studie Tulane University z roku 2009 odhalila, že zhruba polovině z nich nebyl umožněn návrat domů a víc než dvě třetiny dětí zažily hrozby či fyzické násilí.

Děti na farmách pomocí mačet kosí porosty a připravují půdu, aplikují na ni pesticidy, sklízejí a opět mačetami otevírají kakaové boby a nosí těžké pytle.

etty-fidele-unsplash.jpg

Foto: Unsplash/Etty Fidele

Největší světoví výrobci čokolády Hershey, Mars a Nestlé se už na sklonku minulého tisíciletí zavázali, že dětskou práci v tomto regionu vymýtí. Stanovili si však natolik optimistické cíle, že jich dosud nedosáhli. Mars uvádí, že polovina kakaových bobů, které momentálně odebírá, pochází z certifikovaných zdrojů, u Hershey by to mělo být celých 80 %. Samy firmy však přiznávají, že certifikace není dostatečným nástrojem – ke kontrolám dochází zřídka a jsou předem hlášené. Vnímají ji tedy jen jako jednu ze součástí komplexnější strategie. Recept na zlepšení situace je přitom dle mnohých expertů jednoduchý a zřejmý – platit farmářům za kakaové boby víc peněz. V programu Fairtrade je farmářům zaplaceno o 10 % víc. Ani to však většině farmářů na to, aby se z chudoby dostali, nestačí. Značky se obávají, že kvůli zákonitě vyšší ceně konečného produktu budou na trhu méně konkurenceschopné. Tyto obavy vyvrací malá holandská značka Tony’s Chocolonely, která svým dodavatelům kakaových bobů platí dokonce o 40 % víc, než je obvyklá cena. V ceně běžné tabulky čokolády se tento přístup projeví pouhým 10% nárůstem.

Textilní průmysl vs. novodobé otroctví

Podle studie Global Slavery Index z roku 2018 je módní průmysl jedním z odvětví, které je moderním otroctvím zasaženo nejvíc. V tuto chvíli na světě žije v nějaké formě otroctví 40,3 milionů lidí a celou čtvrtinu z tohoto čísla tvoří děti.

V textilním a módním průmyslu děti figurují jako poslušná, snadno ovladatelná a levná pracovní síla. Řada činností nevyžaduje zvláštní dovednosti a pro některé jsou drobné dětské prsty dokonce vhodnější. Děti stříhají, přišívají knoflíky, skládají oblečení, žehlí. Často jsou vystaveny stejně náročným podmínkám jako dospělí pracovníci.

Neexistuje dohled ani sociální kontrolní mechanismy a samozřejmě neexistují ani dětské odborové organizace, které by dětem vyjednaly lepší pracovní podmínky. Zaměstnavatelé využívají složitosti dodavatelské sítě, kvůli které je pro značky téměř nemožné kontrolovat každý stupeň výroby a každého subdodavatele.

Navzdory tomu, že se situace ve velkých textilních továrnách přímo dodávajících významným značkám v posledních letech zlepšila, zvýšené riziko dětské práce zůstává u malých subdodavatelů, u kterých továrny své služby outsourcují.

V textilním a módním průmyslu děti figurují jako poslušná, snadno ovladatelná a levná pracovní síla.

siti2.jpg

O práci v továrně se děti často ucházejí s falešnými identifikačními dokumenty. Práci dostanou navzdory tomu, že nesplňují požadovaný věk a jejich budoucí zaměstnavatelé jsou si toho v mnoha případech velmi dobře vědomi. Fair Wear Foundation (FWF) ve své studii z roku 2017 představuje několik dětských pracovníků, které objevila při náhodných inspekcích v továrnách. Umožnila jim absolvovat školení a kurzy, během nichž jejich rodinám vyplácela kompenzaci za ušlou mzdu.

Po dovršení věkové hranice pro práci se část dětí do továrny vrací – především ty ze zemědělských oblastí, kde jsou možnosti limitované a rodiny na jejich příjem spoléhají. Často však cítí větší odvahu, důvěru ve své schopnosti a plánují například otevření vlastního obchodu.

Kožedělný průmysl

Dalším místem, kde často pracují i osmileté děti, jsou koželužny v Bangladéši. Od útlého věku jsou jen v bederní roušce a gumových botách vystaveny nebezpečnému koktejlu zde používaných chemikálií – těžkým kovům (chromu, mědi, kadmiu, olovu), formaldehydu, sulfanu, kyselině sírové atd. V zamořeném prostředí nejen pracují, ale i žijí, protože nebezpečnými chemikáliemi je znečištěný i vzduch, ulice a řeky. To je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) důvod, proč se až 90 % obyvatel bangladéšských slumů Hazaribagh and Kamrangirchar nedožije věku 50 let. Z těchto smutných důvodů zde v roce 2015 postavila organizace Lékaři bez hranic hned čtyři kliniky. Bylo to vůbec poprvé, kdy svou činnost zahájila z jiných důvodů, než jsou přírodní katastrofy nebo války.

kozeluzna_pribeh_bot_nazemi.jpeg

Foto: NaZemi

Kosmetický průmysl

I kosmetický průmysl je navzdory třpytivým produktům (nebo spíš právě kvůli nim) ušpiněn dětskou prací. Indie je jedním z hlavních producentů slídy, blyštivého minerálu používaného k výrobě make-upu, očních stínů, rtěnek i automobilových laků. Podle organizace Somo, The Centre for Research on Multinational Corporations, pracuje v dolech, které jsou už přibližně 20 let oficiálně zavřené, více než 20 tisíc dětí. V reportáži Thomson Reuters Foundation „Krvavá slída“ z prostředí indických dolů zaznělo, že v roce 2016 zemřelo v průběhu dvou měsíců při těžbě sedm dětí. Úmrtí svých dětí rodiny nenahlašují, protože nechtějí, aby se doly zavřely a ony tak přišly o zdroj příjmů. Neziskové organizace odhadují, že policii je nahlášeno jen 10 % smrtelných úrazů.

Indická vláda už před několika lety slíbila urychlení procesu legalizace těžby, která by přinesla silnější regulaci a kontrolu, přísnější dodržování pracovních podmínek a spravedlivější platy. Situace se však nelepší a při nepovolené těžbě v neudržovaných dolech stále dochází ke zraněním, úmrtím a nevratným poškozením zdraví. S každým nádechem se dospělým i dětem do těla dostává velké množství křemíkového prachu, který je příčinou silikózy, vážného plicního onemocnění. Mnozí trpí astmatem a pneumokoniózou, které se můžou v průběhu času rozvinout v tuberkulózu či rakovinu plic.

Těžební průmysl

Děti často vykonávají i velice těžké, namáhavé a nebezpečné práce v uhelných dolech nebo v dolech na těžbu kobaltu. V roce 2019 začal ve Washingtonu soud s pěti největšími technologickými firmami (Apple, Google, Dell, Microsoft, Tesla). Žalobu na ně podaly rodiče konžských dětí, které byly zraněny nebo zemřely právě při práci v kobaltových dolech. Poptávka po kobaltu, který je zásadní komponentou lithiových baterií do chytrých telefonů, notebooků a elektromobilů, se v posledních pěti letech ztrojnásobila a z Konga, jedné z nejchudších a nejméně stabilních zemí světa, pochází více než 60 % jeho světové produkce.

V jednom z nejtěžších pracovních prostředí vůbec, v uhelných dolech na jihozápadě Pákistánu, děti sbírají a třídí železo a uhlí. Každý den může dojít k podzemnímu výbuchu nebo zborcení důlních stěn, děti jsou vystaveny riziku otravy metanem, onemocnění plic, způsobeného dlouhodobou inhalací uhelného prachu, nebo udušení.

Věci, které denně bereme do rukou a bez kterých si náš život nedovedeme představit, by mohly vyprávět nespočet podobně šokujících a smutných příběhů.

Kdyby děti nepracovaly…

Není třeba popisovat, o kolik bezpečnější a radostnější život by děti vedly, kdyby místo do práce na poli nebo v továrně chodily se svými kamarády do školy. Vzdělání je vstupenkou k důstojnější a lépe finančně ohodnocené práci, k vymanění se z chudoby. Je cestou k lepší budoucnosti, než měli jejich rodiče. Nyní se ale ukazuje, že vymýcení dětské práce by přineslo i zlepšení pozice dospělých pracovníků na trhu práce. Je fakticky prokázáno, že dětská práce stlačuje mzdy dolů a zhoršuje tak pracovní podmínky dospělých pracovníků. Před více než 20 lety ILO vytvořilo širší koncept důstojné práce („decent work“), smysluplné pracovní aktivity, která zaměstnancům přináší svobodu, bezpečí, lidskou důstojnost, respekt, ochranu práv a spravedlivou odměnu. Dětskou práci přitom označila za jednu z hlavních překážek na cestě k naplnění tohoto konceptu.

skola.jpg

Foto: Pixabay 

Vyloučení dětí z pracovního trhu vede k posílení pozice dospělých pracovníků při vyjednávání o mzdách a pracovních podmínkách. Studie „No Child Labor – Better Wages“ zkoumala podmínky pracovníků v bavlníkovém průmyslu ve čtyřech vybraných indických vesnicích. Vyšlo v ní najevo, že když na polích nejsou zaměstnané žádné děti, dospělí pracovníci si troufnou od zaměstnavatelů požadovat větší část mzdy než dřív formou platby předem. Nezdráhají se během sezóny od zaměstnavatele odejít za lepším výdělkem či příležitostí. Požadují také dodatečné služby jako třeba dopravu na pole zdarma. Zaměstnavatelé také postupně přecházejí na platbu nikoli na denním základě, ale za jednotku vykonané práce. Zaměstnanci se snaží dokončit co největší objem práce za kratší dobu a více si vydělat. Tento systém se ukazuje jako výhodný také pro zaměstnavatele v sektorech jako zemědělství, které se řídí sezónním cyklem a ve kterých je méně příležitostí k celoročnímu zaměstnání.

Buďte child labor free!

Co tedy proto, aby na světě pracovalo méně dětí, můžeme udělat my sami? Jak si můžeme být jistí, že naše oblíbené tričko nešily děti v čínské nebo bangladéšské továrně? Co můžeme udělat my, jednotlivci, proto, aby na světě pracovalo méně dětí?

Skvělé shrnutí na svém konci nabízí dokument The Price of Free. Věnuje se osobě Kailashe Satyarthiho, nositele Nobelovy ceny míru za rok 2014, který spolu se svými kolegy z organizace BBA (Save the Children Movement) za posledních 30 let vysvobodil z novodobého otroctví více než 80 000 dětí. Dokument je k vidění na YouTube.

Nakupujte s rozmyslem

Pokud se vám cena za oblečení zdá být příliš nízká, než aby to mohla být pravda, pravděpodobně také příliš nízká je. Ptejte se svých oblíbených značek, jak se staví k dětské práci. Nebuďme lhostejní, zajímejme se, ptejme se. Podporujme organizace, které se zabývají ochranou dětí. Nakupujme méně, s rozmyslem a u značek, kterým věříme, že jim vedle zisků leží na srdci i blaho přírody a lidí, kteří pro ně pracují.

Užitečným vodítkem při nákupu můžou být i certifikáty. Mezi ty nejznámější patří certifikát Fairtrade. Poskytuje záruku, že při výrobě produktů s tímto označením byly dodrženy přísné standardy v oblasti ochrany životního prostředí, ale i standardy sociální a ekonomické. Výrobce svým zaměstnancům zajistil práci v bezpečném prostředí, zaplatil jim spravedlivou odměnu, a přispěl tak ke zlepšení života celé komunity.

fairtrade-logo.png

Dalším známým programem je UTZ, který se v roce 2018 spojil s neziskovou organizací Rainforest Alliance. Ten firmám vydává osvědčení o udržitelném způsobu pěstování především kávy, kakaa, čaje a ořechů. UTZ úzce spolupracuje a buduje vztahy s místní komunitou, i prostřednictvím jmenované kontaktní osoby, která je zodpovědná za realizované programy v oblasti prevence, monitoringu a hledání praktických řešení s cílem umožnit dětem chodit do školy. UTZ vychází z předpokladu, že navýšení příjmu farmářů v důsledku jejich vyšší produktivity a správných zemědělských praktik bude fungovat jako prevence dětské práce. Důležitou úlohu v programech hrají také interní i externí kontroly, požadavky na zřízení více škol v daných oblastech i zdánlivě jednodušší úkony v podobě zajištění rodných listů dětí nebo pořízení školních uniforem.

utz_certified_logo.svg.png
ra_seal_core_green_and_white_rgb-e1602838216833_new_logo.png

Organizace, jejichž náplní je ochrana a zlepšování životních podmínek dětí na celém světě, jako například Dětský fond Unicef, působí zejména v oblasti prevence, a to mimo jiné také prostřednictvím sítě terénních pracovníků. Ti hrají klíčovou roli v monitoringu situace a rozpoznání signálů, že v dané rodině nebo komunitě vzniklo riziko dětské práce. Pomocí vzdělávacích iniciativ Unicef usiluje o zvýšení povědomí o tomto problému a nabourávání škodlivých a ve společnosti hluboce zakořeněných sociálních praktik, které dětské práci nahrávají. Ve spolupráci s ILO také pracuje na zefektivnění systému registrace narozených dětí a na zlepšení přístupu všech dětí ke kvalitnímu vzdělání.

COVID-19 a jeho vliv

Co s pozitivním trendem úbytku případů dětské práce udělá celosvětová pandemie COVID-19?

Její důsledky se plně projeví zřejmě až v následujících letech, neblahé důsledky jsou ale už teď viditelné. Na zhoršující se epidemiologickou situaci reagovala řada zemí alespoň částečnou uzávěrou škol, která se týkala 90 % školních dětí, tj. 1,6 miliardy dětí (ILO). Mnoho škol v té chvíli překlopilo výuku do on-line prostředí. Pro polovinu světa, která nemá přístup k internetu, však tato možnost neexistovala. Uzavřené školy přestaly plnit i své další funkce, jako je sociální ochrana dětí a jejich rodin. Domácnosti, kterým kvůli pandemii citelně klesly příjmy, svou situaci často řešily posláním dětí do práce. Děti, které pracovaly už dříve, začaly pracovat více a v horších podmínkách. Když se školy opět otevřely, některé z rodin si již nemohly dovolit, aby do nich jejich děti chodily.

chlapec_rouska_unicef.jpg

Foto: UNICEF

Genderové nerovnosti, které existují v každé společnosti, se v krizových chvílích prohlubují. Postavení dívek se v této době dále zhoršuje, protože jsou to ony, od kterých se tradičně očekává neformální a neplacená pomoc v domácnosti a v zemědělství a také péče o nemocné členy domácnosti. Jedním z důsledku ekonomické krize způsobené pandemií COVID-19 bude podle Organizace Human Rights Watch také nárůst případů dětských sňatků.

Pandemie COVID-19 bohužel má potenciál vrátit nás o několik dekád zpět. V uších by nám proto mělo znít heslo loňského dne boje proti dětské práci, které znělo: COVID-19 - chraňte děti před dětskou prací více než kdy jindy.

Komentáře

Chcete článek nasdílet?