Vše, co potřebujete vědět o svém (příštím) svetru

5. 9. 2022

Text: Eva Urbanová

Úvodem zpověď. Mám ráda vlněné produkty, svetry, koberce, plédy. Děti oblékám do merino vlny a jednou bych se chtěla naučit příst a tkát. V jídle omezuji maso a zvířata mi nejsou lhostejná. Vegan však nejsem, a proto vlnu jako takovou neodmítám, spíše ji nakupuji s velkým rozmyslem. Vlněné produkty jsou také podstatnou částí našeho produktového portfolia. Nila se vždy definovala etickým výběrem produktů, a já bych se tedy s vámi chtěla podělit o to, co si myslím, že byste o vlně měli vědět. Mnohé na následujících řádcích vám bude pravděpodobně evokovat to, co jste slyšeli o mléce či vejcích. Princip je stejný. Člověk chce něco od zvířete a otázkou je jak, v jakém množství a za jakých okolností si to bere. Kde končí hranice rozumu a lidství a začíná nezodpovědnost a barbarství. Jaké jsou naše možnosti, jako zákazníků, ovlivňovat svou volbou a touhou po informacích svět k lepšímu. V tom, co považujeme za etické ve vztahu ke zvířatům, je mnoho odstínů šedi a rozhodnutí je pouze na nás. V textu proto uvádím i tipy pro ty z Vás, kteří jdou v lásce ke zvířatům dál než já, a místo aby volili „etickou vlnu“ (pojem, jenž se zkusím popsat), vlnu ve svém životě třeba vůbec nechtějí. 

nila-podzim-163.jpg

Zpracování vlny je staré jako lidstvo samo. Ovčí rouno má skvělé vlastnosti, absorbuje vlhkost, hřeje za mokra, v horku chladí. Je odolné vůči zápachu a přirozeně samočistící. Ze starověké Mezopotámie se chov ovcí postupně rozšířil do Evropy a Asie, až dnes máme na světě kolem miliardy ovcí, z toho více než polovina se chová v Číně, Rusku, Austrálii a na Novém Zélandu. Nemusíme zůstat jen u oveček. Vlna zvaná angora se vyrábí ze srsti angorského králíka, je velmi jemná, nejčastěji bílá. Pak máme také (což je trochu matoucí) angorské kozy. Ty poskytují mohér, velmi odolné vlákno se strukturou podobnou ovčí vlně, ale s luxusnějšími vlastnostmi. Jačí vlna (mezinárodní zkratka WY) se získává ze srsti jaků domácích jednou za rok tak, že se srst nejdřív vyčesává a potom stříhá. Další oblíbenou vlnou je kašmír, získávaný ze srsti kašmírských koz, či vlna z lam alpaka, typická pro Jižní Ameriku. Kašmír i alpaka jsou mimořádně jemné a měkké vlny, kašmír s vlastnostmi přirovnatelnými k hedvábí. Na konci tohoto článku se utkají v souboji o etičnost a ekologii, tak vydržte číst. Další druhy vln jsou pro náš region spíše exotické, např. velbloudí vlna, která se nestříhá, ale vyčesává v období línání. Kdo by nechtěl marocký koberec z velblouda, že?

Z pohledu udržitelné módy je vlna jednoznačně dobrou volbou. Je to čistě přírodní a obnovitelný materiál, který je biologicky rozložitelný. Ideální je, pokud není míchána s jinými vlákny, neboť pak je i plně a celkem jednoduše recyklovatelná.

nila_vlna_1.jpg

Pojďme však k tomu, kde idylka končí a o čem se příliš nemluví.

Dnešní moderní technologie umožňují zpracování vlny do velmi jemné a atraktivní podoby a tlak na rychlou výrobu a nízkou cenu se s rozvojem fast (rychloobrátkové) módy dramaticky zvýšil. Znáte ty vyskládané stohy svetříků s příměsí kašmíru za 499 Kč v módních řetězcích? Válenky všeho druhu? Tato nadvýroba vede kam jinam, než k zásadním kompromisům. A to jak v péči o zvířata, tak o životní prostředí.

Etické problémy chovu ovcí 

Oprávněně nejdiskutovanějším tématem z etického hlediska chovu ovcí je tzv. mulesing. Jde o poměrně drsný chirurgický zákrok, který je na ovcích prováděn v rámci prevence infekcí a nemocí souvisejících s parazity v ovčí srsti. Detaily i otřesné záběry z jeho průběhu si můžete lehce najít na webu. Ve stručnosti: není to hezká podívaná, ovečky jsou svázány, jsou bez anestetik a často bez následné péče. Mnoho z nich v důsledku tohoto mrzačení umírá. Mulesing se týká zejména merino ovcí chovaných v Austrálii, kde jím procházejí miliony ovcí, vyšlechtěných speciálně tak, aby měly mnoho záhybů v kůži a spoustu vlny. Díky tlaku neziskových organizací se postupně zvyšuje poměr „mulesing-free“ vlny. Nový Zéland se již vydal na cestu bojkotu této praktiky, problém však stále přetrvává. Dalším aktuálním tématem je načasování a způsob stříhání ovcí a často brutální chování střihačů při tomto procesu, kdy dochází k řezným ranám a častým úmrtím zvířat. Střihači jsou často placeni nikoli od hodiny práce, ale od objemu vlny, kterou nastříhají. Osvícené značky přistupují postupně k monitoringu těchto praktik, neziskové organizace upozorňují, veřejnost však stále velmi málo o tomto nehumánním chování ví a světové brandy často v zájmu vysokých tržeb vědět nechtějí. Videostopáže pro otrlé opět není problém na internetu najít. Monitoring chování farmářů však také není úplně jednoduchý a často zůstává utajen i samotným odběratelům vlny. Ve zkratce pak lze přidat problémy, jako je překrmování, chemické doplňky výživy a celkový nedostatek péče, způsobující vysokou úmrtnost ovcí, včetně mláďat. 

the_story_of_british_wool_starting_with_the_womans_weekly_lamb1.jpg
nila-podzim-165.jpg

Ekologické problémy chovu ovcí

Když se podíváme na dopady ekologické, patří mezi ně podíl komerčního chovu ovcí na globálním oteplování, jehož mechaniku pravděpodobně osvícenému čtenáři vysvětlovat nemusím, případně odkazuji za letošní dokument Before the flood (Je s námi konec?), který je volně dostupný. Tento problém je zásadně větší u hovězího dobytka, nicméně světová ovčí a kozí populace metanem ovzduší taktéž znečišťuje. Hned v těsném závěsu problémů je pak také nadměrné spásání travnatých ploch, které má za následek degradaci půdy, biodiverzity a klimatické změny. Smutným případem je oblast nádherné Patagonie, jejíž zhruba třetina se v posledních desetiletích kvůli nadměrnému chovu ovcí proměnila v poušť.

Speciální kapitolou je již zmíněný kašmír. Sedmdesát procent „komerčního“ (rozuměj vysokoobrátkového, levnějšího) kašmíru pochází z Číny. Poptávka po něm v nízké cenové hladině v poslední dekádě dramaticky (odhad je 15x) vzrostla. Čínské a mongolské pastviny se mění v pouště a způsobují nenávratné změny v životním prostředí. Čínská poušť Gobi se každým rokem rozrůstá o 3,600 km2. Pro Vaši představu to je zhruba sedminásobek Prahy. 

Co tedy je "etická vlna"? 

Pokud Vám cokoli z výše uvedeného leží na srdci, možná se ptáte, co tedy s tím? Stejně jako rozumný člověk se zájmem o životní prostředí pravděpodobně omezí spotřebu masa, omezí i spotřebu vlny. Vybírat si kvalitní produkty s transparentním původem v menším množství a spíše investovat do toho, co mi vydrží. Oblíbené heslo našeho obchodu „Buy less is the new black“ zde ráda opakuji. Když už nakupujeme, pak bychom tak měli dělat se znalostí toho, co si nakupujeme. Odkud je vlna a jaké má certifikace? Kdo ji zpracovával a za jakých podmínek. V České republice lokální vlna téměř neexistuje, prakticky vše z vlny se dováží. Cestou je tedy ptát se po postojích a garancích té které značky či výrobce a ověřit si, že vlna je "etická" či "eticky získávaná". Neví paní prodavačka ve Vašem oblíbeném obchodě vůbec oč běží? Pak jste dost jistě na nesprávném místě.

V ideálním případě vlna bude mít certifikaci. Certifikovaná vlna není během celého výrobního procesu ošetřena žádnými chemickými látkami. Zajišťuje humánní péči o ovce bez zraňování či nadměrného vykrmování. Ovce musí být šetrně ošetřeny, prostředí, výživa i veterinární péče se musí vyvarovat používání pesticidů, antibiotik a jiných chemických látek. Nejvyšším certifikátem je, podobně jako u bavlny, GOTS (Global Organic Textile Standard). V případě, že vlna není certifikovaná, značka by mohla (a měla) mít k dispozici informace o původu vlny či vlastní etický kodex. Na tuto certifikaci při nákupním procesu pro NILU dbáme a zkoumáme etické kodexy našich značek i co se týče jejich obsahu. 

lama_buteo_shutterstock_1382973080.jpg
Autor: buteo / Shutterstock.com

Pokud toužíte po troše luxusu, podstatně ekologičtější a stejně krásnou variantou kašmíru je vlna alpaka. Alpaka je jemná, velmi hřejivá a trvanlivá. Lamy alpaky pijí méně vody a jejich srst poskytne za jeden rok dostatek vlny na čtyři nebo pět svetrů (pro srovnání: pro jeden kašmírový svetr je zapotřebí vlna ze čtyř koz). Vítěz tohoto souboje je pro mě jasný.

Pro ty z Vás, kdo upřednostňujete vlnu ze svého života vyřadit, lze asi nejvíce (co se oblečení týče) doporučit biobavlnu. Svetříky z níž sice nebudou až tak hřejivé, ale jsou stejně krásné jako ty vlněné, a do „pražské zimy“ bezpochyby stačí. Nahrazovat pravou vlnu akrylem či polyesterovým fleecem není variantou šetrnou vůči životnímu prostředí, neboť obojí jsou plně syntetické materiály, které se vyrábí z ropy. Pokud volíme z funkčních důvodů fleece, pak doporučujeme ten z recyklovaného PET. 

Skvělou alternativou z více hledisek a doufejme budoucností ve výrobě vlny jsou recyklované materiály. Recyklovaná vlna se vyrábí ze zbytků čisté vlny a je od té původní prakticky k nerozeznání. Tak příjemné vrstvení, přátelé! 

nila-podzim-217.jpg
Chcete článek nasdílet?